Stříbrná mince Poklady starých civilizací IV. BK Kód produktu: 1-03046

Stříbrná mince Poklady starých civilizací IV. BK

V reliéfu čtvrté stříbrné mince z cyklu, který představuje poklady starých civilizací, se objevují pamětihodnosti dvou středomořských kultur – mínojské a mykénské.

Reverzní strana pamětní mince předkládá detailní vyobrazení čtyř starověkých pamětihodností – býčího rhytonu, sošky hadí bohyně, Lví brány a Agamemnónovy masky. Protože licenci k vydávání pamětních mincí poskytuje tichomořský ostrov Niue, averzní strana nese jeho nezbytné atributy – státní znak, nominální hodnotu 1 DOLLAR (NZD) a rok vydání 2023.

• Mínojci z ostrova Kréta vybudovali nejstarší známou evropskou civilizaci, která významně ovlivnila kulturu Řecka a spolu s ní i kulturu celé Evropy. Jejich posvátným zvířetem, které zosobňovalo sílu a plodnost, byl býk. Dokazuje to nejen pověst o Mínotaurovi, ale i množství uměleckých artefaktů, které jsou více než tři a půl tisíce let staré. Do dnešních dní se dochovaly býčí sochy z hlíny i zlata či malby odvážlivců, kteří přeskakují býka. Vzácným artefaktem je i rhyton – čili zdobená nádoba na víno ve tvaru býčí hlavy, která sloužila k rituální úlitbě. Mistrovská ukázka mínojské kamenořezby byla vyrobena z jednoho kusu černého mastku, přičemž oči byly dotvořeny křišťálem a jaspisem. Řadu mínojských památek vydal palácový komplex v krétské metropoli Knóssu. Právě zde se našla i záhadná keramická soška ženy, která v každé ruce drží hada. Protože had byl symbolem podsvětí, je možné, že šlo o bohyni či kněžku spojenou s posmrtným životem.
• Mínojská kultura zanikla po roce 1450 před naším letopočtem, kdy na Krétu vpadli Achájové z řecké pevniny, kteří s sebou přinesli kulturu mykénské civilizace. Mykény byly velkolepým městem s mohutným opevněním, které bylo podle pověsti dílem obřích Kyklopů. Hlavním vchodem do pevnosti byla Lví brána – portál vybudovaný okolo roku 1250 před naším letopočtem, kterému vévodil trojúhelníkový štít s reliéfním vyobrazením dvou lvic. Uvnitř městských hradeb byla nalezena hrobka a v ní dechberoucí zlatá maska, která zakrývala tvář urozeného muže. Proslulý archeolog Heinrich Schliemann věřil, že šlo o Agamemnóna, který byl vojevůdcem v trójské válce. Nakonec se však ukázalo, že pohřební maska byla vytepána z jednoho kusu zlatého plechu již okolo roku 1600 před naším letopočtem. Ačkoli byla o tři sta let starší než bájný král, jeho jménu už jí zůstalo.